Mezinárodní festival #LutheLenin připomene výročí revolucí
Tři scény, tři rozhlasové stanice, 36 hodin programu. Tak bude vypadat mezinárodní festival #LutherLenin, který se 2. prosince představí v pražském Studiu Hrdinů. Performativní a autorská čtení, diskuze i přednášky mají jedno společné téma: Revoluci, její proměny v čase, a to i s ohledem na vliv médií.
„V roce 2017 si svět připomíná dvě velké revoluce: Lutherovu náboženskou reformaci před pěti sty lety a Leninovu kulturně-politickou revoluci před sto lety,“ komentuje programový ředitel Goethe-Institutu Jakob Ráček: „Zeptali jsme se českých a německých umělců, performerů, sociologů i ekonomů na to, jakou roli hrají Lutherovy a Leninovy revoluční myšlenky v době sociálních sítí a hashtagů. Žijeme stále v době revolucí? Zbyl z Husa jen státní svátek?“
Na třech scénách pojatých jako rozhlasové stanice se souběžně rozeběhne dvanáctihodinový program: celkem tak návštěvníky čeká na 36 hodin performancí, diskuzí či přednášek, které budou do velké míry udávány provokativními otázkami: Byla tu vůbec nějaká revoluce? Co hipster, to kazatel? Je přispívání na Facebook manifestace?
„Leitmotiv rozhlasu jsme si vybrali, protože rozhlas se jako první prosadil na poli masmédií. Přitom v dnešní době aplikací jako je Spotify nebo iTunes už má punc archaičnosti. Pro projekt #LutherLenin se Studio Hrdinů promění hned ve tři rozhlasové stanice, které budou simulovat různé modely vysílání,“ prozradil umělecký ředitel Studia Hrdinů Jan Horák. Státní vysílání komentuje situace jako v autoritářském státě. Privátní vysílání se zasadí o zábavu udávanou soukromými zájmy. Komunitní vysílání pak bude simulovat pozici rádia v nestabilní době, např. v dobách po válce či v průběhu revolucí. Všechny programy se budou živě streamovat pod názvem „Rádio #LutherLenin”. Posluchači tak mohou festival sledovat nejen na živo v divadle, ale třeba i prostřednictvím chytrých telefonů.
Mezi hosty „revolučního“ projektu #LutherLenin se představí např. výrazný německý mediální historik Andreas Bernard, japonský mediální aktivista Sazae-Bot, kurátor a kulturní badatel Alexander Klose, ekonom Tomáš Sedláček, kunsthistorička Milena Bartlová či filozof Miroslav Petříček.
